Nelze zastírat, že se elektřina stala v podstatě nezbytnou součástí našich životů. I když například v danou chvíli nepoužíváme něco, co elektřina pohání, je pravděpodobné, že daná věc byla s její pomocí alespoň vyrobena. Ať se nám to líbí nebo ne, pravdou je, že jsme se na ní stali závislými, a to těžkým způsobem. Samozřejmě tato závislost není tak velká v méně rozvinutých zemích, avšak když se podíváme blíže, zjistíme, že je i zde.
Není tedy divu, že se mnozí lidé zamýšlejí nad tím, co by se stalo, kdyby nastal totální blackout, tedy naprostý výpadek elektřiny. Samozřejmě je to jen velmi nepravděpodobný scénář. Stačí si jen uvědomit, kolik elektráren po celém světě v jednu dobu pracuje. I kdyby jedna vypadla, ostatní ji mohou bez problému nahradit, alespoň krátkodobě. Ovšem i přesto, co kdyby se to stalo?
V první řadě by se zastavila v podstatě veškerá výroba, především ta sériová. Jistě, například někteří truhláři a jiní řemeslníci by ještě nějakou chvíli vydrželi, avšak i oni by měli problém. To by mimo jiné znamenalo, že by byl v obchodech nedostatek prakticky veškerého zboží.
To by se týkalo i jídla. Jistě, k jeho pěstování elektřinu nepotřebujeme, avšak k jeho dopravě ano. Jen málokdo si uvědomuje, že tato síla pohání i naše automobily, včetně těch nákladních. Pokud by najednou nebyla, auta by nemohla dobíjet baterie. Asi není třeba říkat, jaké důsledky by měl výpadek zásobování potravinami.
Bohužel by nebylo ani možné kupovat do zásoby, neboť by přestala fungovat i lednice a mrazák. Potraviny by tedy nešly uchovávat a rychle by se kazily. Ano, lidé s rodinnými domy by mohli vymyslet nějaká řešení, například jámu v zemi. Lidé bydlící v paneláku by však měli smůlu.
Naštěstí je tento scénář značně nepravděpodobný. Možnost, že by vypadly veškeré elektrárny, je skutečně mizivá, zvláště když pracují na rozdílných principech. Prozatím tedy není potřeba se ničeho bát.